Historie ranche

1. listopadu 2013 v 16:40 | Malawi |  Areál a historie ranche
Historie ranche


Marie Fiedhamová žila se svými rodiči, manželem Richardem a ročním synem Johnem na rodinném ranči. S rodiči vycházela dobře a tak nebylo pochyb, že jí ranč odkáží. Na ranči žila od svého narození-tedy 32 let.



Když jednoho dne byla ve městě kvůli vyřizování pochůzek, zavolal jí manžel a řekl, že má hned přijet do nemocnice. Vyděšená sedla do auta a jela na východ od Hlavního Brüswického úřadu-k nemocnici.
Po příjezdu ji Richard vysvětlil co se stalo: "Sylvia spadla ze schodů a ošklivě se poranila. Má zlomenou nohu a vypadá to na otřes mozku. Doktoři jí vzhledem k jejímu věku nedávají velkou šanci na přežití. Je mi to moc líto, Marie." Se slzami vešla do pokoje kde její maminka nehybně ležela na posteli. Vedle ní seděl na židli Frederick-Mariin otec.
V rohu pokoje stál doktor, otočil se k nim a řekl: "Spí, tak tiše prosím. Nebuďte tu dlouho, maximálně 10 minut," a odešel.
Oba přisedli k posteli ve chvíli kdy se Sofie probudila." Mami, jak ti je?" "Už je to lepší, ale velmi mě bolí hlava." "Mám zavolat sestru?" zeptá se Frederick. "Ne, to bude dobré. Mohl by jsi mi podat vodu?" Frederick se natáhl k nočnímu stolku, zvedl sklenici s vodou a podal ji manželce. "Kde je John?" zeptá se Marie potichu Richarda. "Jane s ním zůstala doma." oznámí zvedne se ze židle, omluví se a vyjde z pokoje. Marie s otcem jdou za ním.
"Děje se něco o čem nevím?" zeptá se manžela. "Doktoři říkají, že jí nezbývá moc času. Nanejvýš pár dní. Je mi to líto." "Ty za to nemůžeš," oznámí Frederick "nikdo za to nemůže."


O týden později
"Byla to vyjímečná žena, matka i babička." oznámí farář "Všem, kteří jí znaly přinesla do života radost a bezmeznou lásku. A tak se prosím na její počest pomodleme." Farář odříkal motlidbu a všichni řekli: "Amen"


O pět měsíců později
"Richarde, vytáhni Johna z těch dárků. Já musím hlídat cukroví, aby se nespálilo." "Jasně miláčku," odpoví "jdu na něj."
Z kuchyně se line sladká vůně vanilkových rohlíčků a jiného cukroví zatímco z obývacího pokoje Johnův smích a Richardovi a Frederickovi tlumené hlasy, jak vymýšlejí plán na odchyt malého Johna. Je to velmi čiperné dítě.

"Večeře je na stole." volá Marie a pokládá na stůl kapra, brambory, skleničky a šampanské. "Už jdeme." ozve se z ložnice Richard a do jídelny přichází v Johnem v náruči a za ním jde Frederick.

"Mmmm..ta večeře je vyborná." ozve se Frederick a Richard souhlasně přikyvuje.


O dva roky později
Za okny padá říjnové listí a na rodinném ranči je pusto. Ve Frederickově ložnici sedí u postele Marie s manželem a synem a Mariina sestra Jane.
"Tati, nesmíš nás opustit," vzlykala Jane. "Potřebujeme Tě." dodala Marie. Obě měly kvůli slzám rozmazaný celý svět. Ani Richard se neubránil slzám.


O dva týdny později
"Nastal čas se rozloučit. Nechť k rakvi přijde ten, který se s úctou rozloučí a květinu k hrobu položí." pronesl farář na smutečním obřadu.


O dvacet let později
"Prosím, zde podepište smlouvu a ranč bude Váš" řekne právník. John podepíše smlouvu, potřese právníkovi rukou rozloučí se a odejde z kanceláře. Nasedne do auta a jede domů-na JEHO ranč.

Konec
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Grace Grace | E-mail | Web | 1. listopadu 2013 v 20:37 | Reagovat

Máte určitě moc zajímavou historii! Má to šťastný konec:)

2 aša aša | 1. listopadu 2013 v 21:22 | Reagovat

tak to je dokonalý příběh.. moc se mi líbí! :O smutný..přesto..poutavý..

3 Malawi Malawi | Web | 1. listopadu 2013 v 22:34 | Reagovat

[1]:Děkuju..moc :)

[2]: Moc děkuju :)

4 Leník Leník | Web | 2. listopadu 2013 v 10:43 | Reagovat

Ahoj! WOW !

5 Nika Nika | E-mail | Web | 2. listopadu 2013 v 10:54 | Reagovat

Smutná historie, ale dopadlo to dobře.

6 Malawi Malawi | Web | 2. listopadu 2013 v 11:38 | Reagovat

[4]:Děkuju :D

[5]: Děkuju :

7 dr.Kiwi dr.Kiwi | E-mail | Web | 2. listopadu 2013 v 14:09 | Reagovat

je to smutné ale zároveň krásné :) taky bych měla napsat historii :D

8 ranchbilahriva ranchbilahriva | 4. listopadu 2013 v 15:05 | Reagovat

Zajímavá historie.
Moc pěkné. :-)

9 Jeife Jeife | E-mail | Web | 11. listopadu 2013 v 17:38 | Reagovat

jej, takový smutný

10 Lucc Lucc | E-mail | Web | 17. července 2014 v 11:34 | Reagovat

Wow! Pěkný, ale smutný :D Ale mě se to líbilo .. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama